Nedlouho poté, co jsem absolvovala dulovský výcvik, několik mých dobrých kamarádek otěhotnělo. Byla by to bývala skvělá příležitost nabídnout jim své služby, kdybychom ovšem nebyly rozeseté po celém světě a nedělily nás oceány. Bylo mi z toho popravdě trochu smutno. Hovory po skypu osobní přítomnost prostě nenahradí. Obzvláště při porodu.
A tak jsem dál učila lekce hatha jógy a žádná z mých studentek ne a ne si pořídit děťátko. Bavilo mě to, ale v hlavě se mi stále honila těhotenská témata, ležela jsem v knihách, v duchu připravovala témata sezení i praktické workshopy, ale neměla jsem kam to nasměrovat.
Až mě napadla spásná myšlenka! Můžu to zatím dávat na papír. A tím to začalo. Mezitím se rychle našly i opravdové těhotné klientky. Ale spojení mého téměř zapomenutého psaní a milované jógy už zůstalo. Psaní o józe, těhotenství a mateřství. Něco mi říkalo, že to je ono!
Za posledních pět let jsem se v životě hodně posunula. Měla jsem štěstí na skvělé učitele, potkala inspirativní lidi. Ale hlavně jsem se přehoupla přes bod, kdy jsem potřebovala především nasávat a začala toužit předávat jiným. Už bez obav, že možná nejsem dost dobrá, bez ohlížení kolem, jestli náhodou kolem není někdo lepší. Z čisté radosti z toho, že mám co sdílet s ostatními, že můžu dávat. Z prostého pocitu, že teď už jsem do toho uzrála.
O čem píšu?
Na mém blogu naleznete články, týkající se jógy pro ženy v různých etapách života. O těhotenství, porodu a šestinedělí píšu jak praktické tipy v oblasti cvičení, stravy, dýchacích a relaxačních technik, ale i reflexe na základě jógové filozofie a vlastní zkušenosti. Baví mě kombinovat poznatky z různých oblastí a skrze vlastní zkušenosti a prožitky nacházet a popisovat souvislosti. Třeba o tom jak harmonizovat jednotlivé energetické dráhy těla (dle Teorie čínské medicíny) pomocí různých jógových sestav, nebo ukázat, co si vzala moderní mindfulness z tradičních buddhistických meditací.
Dalším z mých srdcových témat je udržitelnost, odpovědná spotřeba, hlubinná ekologie, odkrývání tzv. power structures v globální společnosti. A i když nad tím pravděpodobně právě teď pozdvihujete obočí, jakože „co blázní, to sem přece vůbec nepatří,“ dovolím si Vás přesvědčit o opaku svojí verzí jemného, respektujícího a vědomého eko-feminismu.
A nakonec zde narazíte i na odpovědi na otázky, na které se mě lidé často ptají. Jak s narozením dítěte nerezignovat na svoje životní sny a nenechat se stahovat představami okolí o tom, co se všechno musí. Dočtete se, jak jsem s malým miminkem nepřestala cestovat, jak jsem se balila batoh na tůry do lesa i na transatlantické přelety, proč je podle mě stan nejlepší batolecí brloh, a jak jsem dcerku vynesla do 4 500 m. n. m. ještě před jejími druhými narozeninami.
Děkuji, že tu jste a čtete!